Nedávno jsem měla tu čest moderovat setkání, které spojilo tři různé generace – středoškoláky, vysokoškoláky a nás „starší generaci“ (30+) u jednoho stolu. Akce, kterou pořádali Rozvojový HR klastr a Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně, měla za cíl nejen diskutovat, ale především pochopit, jaké hodnoty a očekávání jednotlivé generace spojují či rozdělují. Kolem stolu zasedli kromě žáků a studentů majitelé a ředitelé firem, kteří určují podmínky a prostředí, ve kterých budou mladí lidé pracovat.
Shodli jsme se?
Naprostá shoda: Rodina a zdraví Někdo by možná očekával, že pro mladou generaci je důležitý poslední model iPhonu a dobré fotky na instáči. Není to tak. Bez ohledu na věk jsme se shodli, že nejdůležitější v životě jsou rodina a zdraví. Tento konsenzus mě hodně uklidnil, protože ukazuje, že i přes všechny rozdíly v přístupu k životu a práci, máme všichni podobné hodnoty.
Vcelku shoda: Hodnoty v práci Když jsme se zaměřili na hodnoty a očekávání spojené s prací, už se ukázaly určité rozdíly. Mladší generace kladla důraz na osobní růst, budování vztahů a rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Starší generace, naopak, mluvila o společenském dopadu, smysluplnosti práce a ochotě práci něco obětovat.
Spíše ne: Mzda na první pracovní pozici Nejrozdílnější názory a největší emoce přinesla, jak už to bývá, otázka na peníze. Mladší účastníci často neměli jasný přehled o trhu práce a jejich očekávání byla někdy mimo realitu, zejména tu zlínskou. Na druhou stranu, někteří z nich dokázali velmi přesně vyjádřit svou představu o podmínkách v budoucím zaměstnání, ochotu se učit, ale také následně bojovat za svoji osobní hodnotu a odpovídající mzdu.
Co jsem na mladých při diskuzi obdivovala, bylo zejména to, jak sledují život kolem sebe a přemýšlí o něm. Jak dokáží formulovat své názory a nebojí se je říct nahlas. Já si ze svých studentských let pamatuju spíše zábavu, Golem a kamarády a problémy světa jsme probírali maximálně chvilku u piva. Internet jsme neměli a kdo by četl noviny…
Často slýcháme, jak je ta mladá generace hrozná, líná, povrchní a bůhvíjaká. Ale za prvé: Kdo je vychoval? My. My jsme ti, kdo jim připravil tento svět a kdo (alespoň v dětství) formoval jejich názory a postoje. A za druhé: Myslím, že jejich doba je mnohem náročnější, než byla ta naše. Tlaky na dokonalost, kterým čelí ze všech stran, jsou obrovské a často si nedokážeme ani představit, jaký dopad to má na jejich psychiku. K tomu obrovské množství informací, fakenews, sociální sítě a jejich bubliny…
Setkání generací ukázalo, jak důležitý je dialog a vzájemné pochopení mezi různými věkovými skupinami. I přes rozdíly v některých oblastech, jako je práce nebo mzdy, máme mnohem více společného, než by se na první pohled mohlo zdát. Je důležité, abychom se navzájem respektovali, učili se od sebe a společně pracovali na budoucnosti, která bude lepší pro všechny.
Comments